Vztah mezi agenturou práce a zaměstnancem

Autor: Lucie Vystrčilová

Mezi agenturou práce a zaměstnancem vzniká pracovněprávní vztah podpisem pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Další písemností figurující ve vztahu agentury práce a zaměstnance je tzv. písemný pokyn, jedná se o jednostranný právní úkon agentury vůči zaměstnanci.

V rámci tohoto pracovněprávního vztahu se agentura zavazuje zajistit zaměstnanci práci u uživatele a zaměstnanec se zavazuje vykonávat práci, na kterou byl předělen, dle pokynů uživatele.

Agentura práce tedy může se zaměstnancem uzavřít dohodu o pracovní činnosti, jejíž základní náležitosti jsou upraveny zákoníkem práce. Kromě těchto náležitostí by měly tyto písemnosti obsahovat závazky, které jsou specifické pro agenturní zaměstnávání. Jedná se o:

  • závazek pracovní agentury zajistit zaměstnanci dočasný výkon práce u uživatele a
  • závazek zaměstnance vykonávat tuto práci dle pokynů uživatele, na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance, kterou uzavírá agentura práce s uživatelem (Tošovský, 2011, str. 48).

Tato ujednání nejsou povinnou náležitostí smluv, tzn., smlouvy by bez nich byly stále platné. V tomto případě by ale zaměstnanci nevznikla povinnost vykonat práci u uživatele a práci by mu musela nařídit sama agentura. Pokud by tak agentura neučinila, bylo by to dle § 208 zákoníku práce považováno za překážku v práci ze strany zaměstnavatele a zaměstnanci by náležela náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnanec může s agenturou práce uzavřít také pracovní smlouvu, děje se tak většinou v případech, kdy je k uživateli přidělen na dobu v průměru delší než 20 hodin týdně.

Mezi pracovním poměrem agentury práce se zaměstnancem, který je přidělován uživateli a standardním pracovním poměrem není téměř žádný rozdíl. Jediným podstatným rozdílem je časově neomezená možnost agentury opakovaného uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou, dle § 39 odst. 6 ZP může být ve standardním pracovním poměru pracovní smlouva na dobu určitou uzavřena nejvýše dvakrát.

Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně ve dvou vyhotoveních, kdy jedno vyhotovení smlouvy zůstává agentuře a druhé musí agentura dát zaměstnanci.

Dle § 34 odst. 1 zákoníku práce musí každá pracovní smlouva, aby byla platná, obsahovat tyto náležitosti:

  • identifikace zaměstnavatele, tzn. agentury práce:
    • jméno a příjmení/název;
    • adresa sídla/místa podnikání;
    • IČ;
    • případně údaj o zápisu v obchodním rejstříku.
  • identifikace zaměstnance:
    • jméno a příjmení;
    • datum narození;
    • adresa trvalého bydliště.
  • druh práce, který bude zaměstnanec pro uživatele vykonávat (většinou se uvádí název profese, případně podrobnější popis činnosti);
  • místo nebo místa výkonu práce, kde má být práce vykonávána (není nutná přesná adresa, jako místo výkonu práce může být uvedeno např. Brno);
  • den nástupu do práce (je označen konkrétním dnem, nebo jiným způsobem, ze kterého bude jasné, o který den se jedná – např. den nástupu konkrétního zaměstnance na rodičovskou dovolenou).

Dalšími údaji, které by měla pracovní smlouva obsahovat, jsou práva a po-vinnosti, které z pracovního poměru plynou. Jedná se o:

  • informace o mzdě, způsobu vyplácení, termínu vyplácení apod.;
  • informace o výpovědních lhůtách;
  • informace o týdenní pracovní době a jejím rozvržení;
  • informace o nároku na dovolenou;
  • informace o kolektivních smlouvách (Tošovský, 2011, str. 49).

Výše zmíněný písemný pokyn, na základě kterého je zaměstnanec uživateli přidělen má rovněž své povinné náležitosti, vymezené v § 309 odst. 2 zákoníku práce:

  • název a sídlo uživatele, místo výkonu práce u uživatele, dobu trvání dočasného přidělení a určení vedoucího zaměstnance, který je oprávněn zaměstnanci přidělovat práci a kontrolovat ji;
  • podmínky jednostranného předčasného ukončení výkonu práce, byly-li vymezeny v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance;
  • informace o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance6 uživatele.

Zdroj: TOŠOVSKÝ, ADAM. Agenturní zaměstnávání v praxi. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 158 s. ISBN 978-807-3576-523.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů